Svatba Heleny a Pavla...
- Michaela Hašková
- 17. 6.
- Minut čtení: 1
Aktualizováno: 27. 6.
Svatba Heleny a Pavla: dětský smích, víra v lásku a trochu dortu za uchem.
Focení svatby v kostele svatého Františka Xaverského v Opařanech mě znovu přesvědčilo, proč svatby v kostele miluju – mají jedinečnou energii. Tentokrát byl kostel plný nejen víry a hudby, ale i dětského smíchu, což je kombinace, která by měla být předepsaná jako prevence proti stresu. Helena a Pavel působili klidně a samozřejmě, jako když dva lidé prostě vědí, že do toho jdou správně – bez váhání, bez okolků, s nohama na zemi a vírou ve společnou lásku v srdci. A jako svatební fotograf říkám: tahle jistota je krásně fotogenická.
Po oficiální části se dění přesunulo na Klokočkův mlýn, kde se svatební focení rozjelo naplno – novomanželé zdolávali práh, dort se krájel s chirurgickou přesností (nebo taky ne), kytice se pomalu odstřihávala od nevěsty k té nové a tančilo se s nadšením, které nezadalo pochyb, že dnešní den je jen o "tady a teď". A já? Já jsem tam byla s foťákem, připravená zachytit každý pohled, přiskřípnutý závoj i slavnostní přípitek. Protože focení svatby není jen o technice – je to o náladě, světle a lidech, kteří to celé dělají po svém.
Comments